Kapela vznikla negde koncem lita 1993. Prvotni mešlenko měle v pokročelim stádio opilosti, negde, oš nevim gde, na zábavě Marek a Faťa. Dohodle se, že založijó kapelo. Chtěle to prostě zkoset. Na pomoc bele přezvani Koodl, (Markuv brácha) a Johan. Počátečnim kapitálem nebela ani tak znalost hre na nějaké nástroj(plno kapel v té době dokazovalo, že to neni ani tak potřeba), ale nadšeni a zápal pro tento šilené nápad. Lidrem kapele se stal Faťa, protože oš v té době bel velece dobrym kytaristó a znal note. S ostatnima to oš belo horši. Koodl bel kytarista absolutni začátečnik a Marek s Johanem neoměle hrát na nic. Faťa doporočel a po dohodě bel z Marka basák a z Johana flétnista a třeti kytarista. Od Milana Otěkala tenkrát za 6 000,- kópile něco, co mělo přepominat jejich prvni aparaturo. Nastěhovale to k Faťovi na huro a negde v zaři začle zkóšet. V té době take začle vznikat prvni hyte ( prvni pisnička O žiznivim lvovi atd.). Belo to docela dobry, akorát nesměle hrát moc nahlas (ono to s tym aparátem ani moc nešlo) a nesměle si o hrani podupávat. To pak decky Marta (Faťova ségra) posilala děcka, ať je dó oklidnit. Belo to super, ale s jidlem roste choť a tak začle hledat bobenika a pořádnó zkošebno. Historia se začiná datovat od začátko roko 1994, kde na doporočeni Romana Ošťádala z Mezec Obecni Uřad v Nákle předělel kapele mistnost v obecnim domě v Mezecich (puvodně to belo přepravovany jako klubovna SSM, ale doba oš bela negde inde). Začátkem jara se zahájile budovatelsky brigáde na nové zkošebně. Vemalovala se mistnosť, natřele se okna, Rada Němčáku postavil pódium a rozmotale se tepiche. Bobenik se take rysoval. Měl to bet Zdena Holické, ale ten nakonec dostal nabitko od zábavové kapele Motorz a tak skončel dřiv naž začal (špatně odhadl zdánlevě jednoznačnó situaco). Náhoda temo asi pomuhla, a oběvil se dalši bobenik-Džob z Nákla. Nebel v té době sice moc dobré, protože oš dlóho nehrál, ale to belo spiš k prospěcho než na škodo. Kdež začátkem jara začle pokat prvni popene, kapela měla zkošebno, bobenika a plno nápadu. Začalo vznikat opravdicky hudebni těleso, akorát nemělo název. Návrhu na méno kapele belo hodně, ale nakonec se vebral název podle pisničke od Progresu - Ztracený ráj ( The Lost Of Paradise). Belo to dobry, ale protože bele hanáci jak polena, bel to Stracené Ráj. Vyhoda názvo bela, že se dá pochopit dovijak a v každé etapě vyvoja osobnosti členu kapele to znamenalo neco jinyho. Každé asi má svuj ztracené ráj. 12. června 1994 přešil ten velké deň, kde se Stracené Ráj rozhodl poprvni ve své historii okázat svoje oměni světo. Všechno to vepoklo na vyznamné akce, která se menovala Detonace na Nákelské piskovni. Stracené Ráj eště s dalšima kapelama tam hrál rebám a pár trpělevém fanóškum na vlečce od traktora až dlóho do noce. Bel to prvni krok na prkna, ktery znamenajó svět. Protože se to vedařelo, pár tédňu na to 22.7.1994 ospořádale dalši akco v Mezecich na hřišťo. Ani tam to nedopadlo néhuř. Hudebni vykon bel sice dovijaké, ale zase bela sranda a tak bele všichni celkem spokojeni. Jediné nespokojené bel tenkrát Roman Ošťádalu, protože musel furt něco shánět. Eště teďka to všeckém večétá. Kapela se začla dostávat do povědomy. Nikdo nigde neslešel, abe se zpival bigbit hanácke. Na zábavách, kde často vestopovale jako kulturni vložka o pulnočni přestávce ledi nevěřicně hleděle a nevěděle, co si maji meslet. Kapele začlo stópat sebevědomi a pak přešlo vevrcholeni jejich prvni sezóne. 21.9.1994 bele pozvani na křesťanské festival Holobica. Akca probihala na statko, které bel na kopco o Tróbelec. Moc dobře to tenkrát nevapadalo, Feťa furt řešel s pořadatelama, ešle muže v jedné pisničce řict slovo prdel a ostatni s teho bele dost nervózni. Belo tam hodně ledi a žádné z nich nebel ožralé. Belo to uplně jiny, než na co bele zvekli. Na konec to ale skončelo uspěchem a dohodle se na eště jedné akci a sice zábava v Seničce na sále. Sebevědomi belo oš tak selny, že nemuhlo následovat nic jinyho než pád. 29.10.1994 to propoklo. Motorzi tenkrát odělale dobré skotek a celó akci nazvučele za 500,-. Od začátko to nějak nehrálo a furt někemo praskale strune. Všecko se to rozlazovalo a vysledek bel strašné. Dodnes neni jasny proč ti ledi neotekle. Jedini kdo otekle bele Motorzi a to do hospode. Ani se jim nedivile. Po této akci bela asi prvni přestávka. Znechoceni s prvniho neuspěcho belo selny. Během zeme se do teho ale zase opřele a 1.5.1995 v plné sele vtrhle na pódium Olomóckyho Majáleso. Bela to docela pohoda a sebevědomi belo zpátky. Jediny blby belo, že je veple dřiv, ale to nebelo neposlede. Od této akce se zas až tak moc nedělo. Sem tam nějaky vestópeni na zábavě a jinak akce na zkošebně. Během lita se s nima rozlóčel bobenik Peťa Svozelu, Johana to přestalo bavit a Marek plánoval cesto do Amerike. Chvilo to na bici zkóšel Martin Kovářu z Přikaz, ale nakonec bele koncem lita přejati novi členi a to Faťova ségra Marta Krumpolcová na baso a jeji kamoška Vlaďka Kvapilova na bici. Bele to začátečnice a tak se furt jenom zkóšelo. Markova Amerika nakonec krachla a tak bele dvá basáci. Nekde kolem vánoc ale došlo k velkimo zvrato a historia se změnila. V Olomóce se rozpadla kapela Misty Downfal a na zkošebně se oběvil bobenik Briza. Přešil se zeptat, ešle be s nima nemuhl hrát. Bel moc dobré a bela to velká vyzva. Vlaďka to tenkrát vzala dobře, ale Marta bela hodně zklamaná. Musele se s holkama rozlóčet a došlo asi k néčerňéšimo okamžiko v celé historii. Holkám belo nabidnoty ožéváni zkošebne, kdeš si seženó dalši člene kapele. Nakonec se jim to take povedlo a za Faťové pomoce začle zkóšet. Menovale se Najité Ráj. Vraťme se ale ke Stracenymo Rájo. Od začátko roko 1996 začle skóšet v novim složeni a s novym bobenikem. Šlapalo to vyborně. Všechno to znělo nějak lip. Na zkóške se každé těšel a vznikala jedna pisnička za drohó. Plni nové energie verazele 1.5.1996 do Olomóca na dalši Majáles. Belo to supr. Na náměsti s něma dorazelo plno známéch, takže bele jak doma. Pak následovalo spósto dovijakéch vestópeni na ruznéch vesnickéch akcich, dokonce bele pozvani na dalši ročnik Holobice. Tam ale pršelo a proto ani nezahrále. Tenkrát ale přešla ta blbá správa. Nikdo si nedokázal představit, že se to muže stat a ož vubec né, že to kapela ostoji. Faťa- textař, skladatel, hlavni kytarista, zpěvák a lídr kapele oznámil, že de stodovat na farářa a že konči. Dohodle se, že natočijó demo a pak skonči. Vebrale se pisničke a koncem prázdnin začalo nahráváni v MS AUDIO studio ve Šternberko o Milana Šaba. Chodák si tenkrát s nima docela ožel. Kdeš tam Briza rozbalel svoje bici, začal mět strach. Takové zběr všehomožnyho eště neviděl. Hodně se ale snažele a dobře to dopadlo až na ten Faťuv odchod. Nakonec ho ale eště okecale, že zahraje na křtěni deske. Demo se postilo do oběho někde před koncem roko1996. Nikdo z nich nečekal takové uspěch. Kazete a tenkrát eště docela drahy CD jenom mizele pod rokama. Každé si to dilko e přes jeho hudebni nedostatke pochvaloval. Kdeš pak vevěsele plakáte, že 28.6.1997 bodó křtit a že každé kdo donese gumové zvon, dostane los do tombole zadarmo, stalo se neco užasnyho. Tolik gumovéch zvonu pohromadě eště nigdo neviděl. Sešlo se tenkrát neco kolem 250 ledi. Jeden ale cheběl. Bel to Faťa. Bel na operaci s kolenem a z duvodo komplikaci se nemuhl dostavit. Belo to o to horši, že se to dozvěděle těsně před začátkem akce. Kapela nebela na jeho nepřitomnosť vubec přepravená, takže to belo takovi mali fiasko. Nakonec to ale skončelo v pohodě a všichni se dobře bavile. Akci tenkrát zvučel se svim aparátem Ivan Dudáš z Hluboček a bel dosť naštvané, že mo natekl šampus do beden. Belo to velky. Po křtěni šla kapela do utlumo. Začle se tam střidat ruzni kytaristi-Kauli, Maryska a možná eště někdo dalši. Belo to mrtvi obdoby, náhrada za Faťo se hledala hodně Špatně. V litě roko 1997 se rozhodle, že vezmó zpěvačko. Menovala se Jana Chytilová a bela ze Skrbeně. Zpivat oměla, ale s bigbitem teho moc společnyho neměla. Bela to ale šanca, jak se pohnót z mista. Koncem lita jim ale zdělele, že se maji vestěhovat ze skošebne z duvodo rekonstrukce budove. Ze zkošebne měla bet obecni jednačka. Nic horšiho ož se nemuhlo stat. Obecni uřad v Nákle nakonec kapele předělel chliv ve dvoře Mezeckyho hřiště. Belo to sice dvakrát větši, ale od té dobe, co tam nebele kráve tam negdo nanosel hroznyho bordela. Starosta ale přeslébil, že v rámci rekonstrukce vedléši budove zapleti materiál. Práca bela na kapele. Muselo se tenkrát jednat hodně rychlo. Eště na podzem roko 1997 se začlo makat. Veklózeni, kopáni přivodo elektrike, makale jak mórovati a pomáhal kdo muhl. Starosta kópil novi dveře, Vojta je zazdil, starosta kópil cement a aji sósed Rada přešil pomuct betonovat. Venca pak postavil bar a Miloš z Dobčan se ojal noviho pódia. Pomáhal tam eště Smékal z dobčan a spósto dalšich dobrovolniku. Na novy omitke nabóchale liske od vajec a na to Standa zehnal od vojáku maskovačko. Negde koncem lita 1998 belo hotovo. Na podzem se začlo znovo zkóšet. Zkóške bele takovi dovijaky, rok zedničeni jim na hrani moc nepředal. Zófale potřebovale, abe se neco stalo. Neco, co be to celi nakoplo. Stalo se to negde na podzem roko 1998. Na zkošebno se přešil podivat jeden klok ze Seničke. Menoval se Lukáš Mikulka a tvrdil, že hraje na klávese s jednó kapeló. Přešil jednó, přešil podrohy a oš tam zustal. Duvode měl osobni, ale sténě to belo proto, že mo jich belo léto, kdež viděl, jak se v tym plácaji. Trvalo pár měsicu, než se Lukáš zaběhl, ale pak to konečně začalo znovo šlapat, tak jak za Faťo. Aji z Jane sa začala stávat roková zpěvačka. Vznikale novi pisničke a z jara začle prvni koncerte. Belo to dobry obdoby. V záři roko 1999 se rozhodle, že navštivijó Milana Šaba ve Šternberko. Vzniklo z teho drohy demo. Belo to ož dělany na počitačo, takže se dalo vic čarovat. Aji Milan ož věděl co ho čeká a tak ani moc neprotestoval. Tak, jak poprve, aji teď nahráváni zaplatile sponzoři. Hodně to pomuhlo, ale aji tak to nekery člene stálo dosť peněz. Do oběho se dostalo až v roko 2000 a jak jinak, sténě jak jednička šlo pěkně na dračko. Po novim roko plameň kapele zase začal zhasinat. E gdeš se deske prodávele a sláva rostla, znovo se rozpadle. Tentokrát Briza s Janó oznámole konec. Zpěvačka se v to chvilo dala přejit, ale bobenika neostále. Jak o prvniho dema se dohodle, že v litě roko 2000 pokřtijó a pak konec. Belo to smotny, ale tenkrát to bela asi névětši kriza. 4.8.2000 se pokřtilo. Akca bela super. Vestřidale se tam všeci staři členi kapele a negdo řikal, že tam belo přes 300 ledi. Nazvučel to zase Ivan Dudáš z Hluboček. Začal hon na bobenika. Skoro dva roke se nic nedělo, spósta ledi ož kapelo pohřbila a málogdo věřel temo, že se to eště negde dá dokupe. Lukáš začal z dlóhé chvile hrát revival Jimiho Čerta a statečně odmital nabytke jinéch kapel. Tak nejak temo prostě věřel, že se to mosi znovo vzkřiset. Dočkal se. Koodl s Markem se nakonec jak správni hanáci rozhumpale a zašle za bobenikem z přikaz. Menoval se Milan Dragón a bel jejich dlóholetym kamošem, ale mněl jedno vado, hrál v ož tenkrát slebně se vevijejici kapele Hazydecay. Dohodle se na tym, že začnó aspoň jednó tydně zkóšet, gdeš bode mnět Milan čas, abe se aspoň neco dilo. Neni divo, po dvóch letech jim to docela začlo chebět. Belo to koncem roko 2002, gdeš prvně vlezle do zkošebne. Belo to super. Choť bela velká a negde v litě 2003 dokonce začale vznikat novy pisničke. Milan bel ale čim dál vic vetižené a tak se začal hledat nové bobenik. Nabydl se Tomáš Oťekalu z Mezec. Sice neomněl hrát na bici, ale bel mistni a rychle se očel. Negde v litě s nim začle zkóšet. Na podzem se k nim předal drohé kytarista. Bel to Marek Veróbalu z Lotina. Chvilo sice trvalo, než se naladil na to správnó fregvenco, ale protože to bel vyborné kytarista, začátkem roko 2004 začal bet selnym článkem kapele. Jarni sraz motorek v Odrlecich bel velké návrat na pódia. Rok 2004 pak bel jeden z néuspěšňéšich za celó dobo existence kapele. Zkóšelo se na střidačko s Milanem a s Tomem. Koncerte ale hrál Milan. Co koncert, to uspěch. Mozeka pěkně šlapala a všecke to bavilo. Vestopovalo se hlavně na srazech motorek a bele take nejaky festivale. Névěči akca roko bela 17.7.2004 oslava narozenin kapele v Mezecich na hřišťo. Krásny počasi a minymálně 500 ledi v areálo. Všecko klaplo. To se decky nepovede. Dorazele e nekeři z bévaléch členu kapele, takže belo veselo. Škoda, že cheběl zase faťa. Třeba se to eště negde povede.